Jdi na obsah Jdi na menu
 


Patrik Jurkiewicz a jeho postřehy ze švédské mise

5. 12. 2007

Po bezmála tříměsíčním pobytu ve Švédsku se vrátil domů dvouletý reprezentant stáje Eurokoberce,s.r.o. Lexus S.R. se svým jezdeckým partnerem Patrikem Jurkiewiczem. U nás úspěšného Lexuse vyslal do Švédska trenér Alle Loman, aby svého talentovaného hřebce otestoval mezi švédskými vrstevníky. Zda jeho mise byla nebo nebyla úspěšná, lze jen těžko posuzovat. Jak se lidově říká „ukázaná platí“ a proti tomu možná nelze nic namítat. Na druhou stranu ale zároveň platí, že „všechno souvisí se vším“ a každá zkušenost je k něčemu dobrá. To se týká zejména druhého člena „švédské mise“, Patrika Jurkiewicze, pro kterého byl čas strávený ve Švédsku obrovskou profesní školou. Nebude proto od věci zeptat se na několik zajímavostí přímo jeho.

1. Podle oficiálních výsledků Lexus ve Švédsku neuspěl. Jak bys jeho působení zhodnotil Ty a proč myslíš, že Lexus neukázal očekávaný progres ?

„Já bych neřekl, že neuspěl, spíš nepředvedl výsledek, který se od něj očekával. Lexus se v každém případě výrazně zlepšil. Celý problém u něj tkví v tom, že ještě není psychicky dozrálý a neumí sladit fyzický výkon s psychikou. Je roztěkaný, po všem kouká a všeho se bojí, takže vždycky, když se začne něco dít, rozcválá se, protože v tom rychlém tempu už kličkovat „neustojí“. On neměl problém těm koním stačit (pravda, po startu sice nestíhal, ale brzy celé pole dojel), šel s nimi celý dostih, jenom když měl jít přes ně, začal bočit, až z toho cválal. Ono v tempu 1:15,0 už musí být kůň vyrovnaný. Sám Conny (pozn.=jezdec Conrad Lugauer) řekl, že Lexus je moc dobrý kůň, jen ještě potřebuje čas. Navíc chodil s lepšími koňmi, než musel“.

2. Do Skandinávie jsi neodjížděl s přílišným nadšením, co Ty a Švédsko teď?

„Švédsko je krásná, čistá a dostihově vyspělá země. Podstatné ale je, že lidé se tam k sobě chovají lépe. Funguje tam mezi nimi úžasná komunikace. Zatímco u nás si cizince v tom lepším případě nikdo nevšímá, tam se naopak snaží pomoci. Všichni se zdraví se všemi, což jsi ostatně měla sama možnost poznat a všímají si. Například když jsem tam jezdil poprvé, bylo to v Provloppu, jezdil jsem s takovými jezdeckými esy, jako je J.Takter, L.Kolgjini, E.Adielsson a další. Já jsem tam byl proti nim úplný začátečník a docela mě překvapilo, jak mile se ke mně chovali – „ahoj, Ty jsi tady s tím dvouletkem,viď? Tak co, dobrý?“ Cizinec je pro ně rovnocenný partner. Všichni si navzájem pomáhají a to je taky myslím síla jejich úspěchu. Ta komunikace je jedno z velkých „+“, nikde jinde jsem zatím tento přístup nepoznal“.

3.To je určitě dobrá a potřebná zkušenost, nechce-li se člověk zavřít ve své vlastní ulitě. Jak vidíš Švédsko z té „koňské“ stránky?

Ve Švédsku je neskutečné množství dobrých koní. Chcete-li tam uspět, musí kůň bezpečně umět aspoň 1:14-15,0. Ta nejhorší třída koní chodí časy kolem 1:17,0, tedy aspoň na drahách, jako je Jägersro, Aby, Solvalla nebo nový Tinsgryd. Na výkonech koní se projevuje jednak jejich „prochovanost“- ti koně jsou prostě dobří a na straně druhé jiný systém a řád. Jejich koně jsou „vychozelí“, jsou víc venku, naklušou víc kilometrů než u nás a celý trénink je směřován více do objemu, ale to je samozřejmě individuální. Nahřívání před dostihem probíhá v podstatně vyšším tempu než u nás, proto také můžou jít po startu takové mezičasy (pozn. běžné dostihy 1:10 – 1:12 ). Kůň tady musí být prostě stoprocentní. S koňmi, s kterými se musí jezdec prát, by se tam nikdo nezabýval, protože si mají z čeho vybrat. U nás musíme samozřejmě vycházet z toho, co máme.  

4. Ve Švédsku jsi jezdil poprvé, navíc z otočky, nebyl jsi nervózní?

Bude to znít asi hloupě, ale ani trochu, byl jsem naprosto klidný. My jsme dostihy sledovali téměř každý den, takže jsem měl možnost všechno důkladně vypozorovat. Navíc tady, jak už jsem řekl, má všechno svůj řád a není tudíž důvod se něčeho nepředvídatelného (jako u nás) obávat. Jezdci jsou tu klidní a ohleduplní, nikdo nejde do dostihu s tím, aby škodil, nikdo se nikam necpe. Mají placených 6-8 míst podle počtu koní, takže když vidí, že je zavřený na bariéře a nemá místo, v klidu sedí tam kde je a nesnaží se druhého někam vystrčit.

5. Co tréninkové možnosti?

My jsme s Lexusem stáli na jedné ze soukromých farem, kterých je tady ve Švédsku hodně. Funguje to tak, že si trenér, který nemá vlastní farmu, pronajme stáj a k ní patří samozřejmě i prostorné výběhy, kolotoč a tréninková dráha. Na mnohých takových farmách je i bydlení pro lidi, jako na té naší ve Svedale. Svedala je nedaleko Malmö a jejího závodiště Jägersro. Tam jsme také většinou jezdili s koňmi na rychlé práce. Jägersro je jedno ze závodišť, které má tréninkové podmínky a zázemí k trvalému stání. Je tam klasická 1600m dlouhá tréninková dráha, 4 rovné dráhy – jedna s hlubším povrchem, množství výběhů, kolotoče i kruhy na lonžování. S dodáním krmení a steliva tam není vůbec žádný problém. Zavoláte a druhý den máte vše složené tam, kam řeknete. Je to prostě koňský ráj.

 Co bys řekl na závěr?

Do Švédska bych se rád ještě vrátil. Byl to čas, který mi hodně dal a doporučuji navštívit Švédsko všem, kdo to myslí s tímto sportem vážně.

-

Přehled závodišť ve Švédsku - zde

-

Tréninkové středisko Svedala:

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek
Lexus

Obrazek

Obrazek

Obrazek

-

Závodiště v Jägerso:

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Autor: Alena Čemusová

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář